Jak zemřeli?

Trošku morbidní pohled na to, jak ze světa odešly některéznámé osobnosti.

Agathoklés, sicilský král ve 3. století př. Kristem, ochrnul a zemřel po požití otráveného párátka

Aischylos, otec řecké tragédie, umřel poté, co mu orel upustil na hlavu želvu

Alžběta, rakouská císařovna Sissi byla v Ženevě probodnuta pilníkem anarchistou Luchennim.Vrah se později přiznal, že proti císařovně vůbec nic neměl a že chtěl původně zabít italského krále Umberta, jenže mu chybělo 50 lir potřebných na cestu do Říma.

Jakub II., skotský král, prohlížel kanony, jeden vybuchl a kovová střepina králi odřízla temeno hlavy

Jan Lucemburský - dědičně byl stižen silnou krátkozrakostí. V roce 1337 při návratu z křižáckého tažení na Litvu začalo slábnout jeho pravé oko (zelený zákal). Francouzský královský lékař se ho snažil léčit mastmi obsahujícími kafr a jedovatou rtuť. Tím však králův zrak ještě více poškodil a Jan na pravé oko postupně zcela oslepl. V záchvatu vzteku nechal neúspěšného léčitele zašít do pytle a hodit do řeky Odry. O dva roky později začalo slábnout i jeho levé oko. Proto král povolal do Prahy arabského lékaře, leč nakonec i tak zcela oslepl. To mu však nezabránilo ve válčení, jako slepý padl jak známo 1346 u Kresčaku. 

Jindřich I., král, zemřel 1135 poté, co snědl přemíru mihulí - ryb podobných úhořům

Jindřich Korutanský, český král, zemřel v mladém věku 41 let 1310 nečekaně po záchvatu mrtvice

Karel IV., ve vysokém věku ho trápila dna, díky které se nesnadno pohyboval a snad i díky tomu spadl z koně nebo ze schodů. Po zlomenině krčku zůstal na lůžku a i díky tomu skonal na zápal plic.

Klaudius, římský císař, podle jedné z pověstí nezemřel na otravu houbami, do nichž mu dala jed jeho manželka, ale udusil se při večeři brkem, kterým si lechtával jícen, aby vyvolal zvracení

Abraham Lincoln, tento americký prezident podlehl následkům zranění v newyorském divadle, jak známo. Jeho matka Nancy zemřela poté, co vypila mléko do domácí krávy, která se krátce předtím otrávila jedovatými houbami

Maxmilián Habsburský, mexický císař, byl zastřelen popravčí četou mexických revolucionářů. Maxmilián vzbouřence prosil, aby ho zabili čistě a on zemřel důstojně. Oni však byli mizerní střelci a tak mu téměř ustřelili obličej. Části jeho těla se pak prodávaly jako suvenýry.

Václav II., syn Přemysla I. Otakara měl od dětství chatrné zdraví. Sám papež mu dovolil, aby si ve dnech půstu dával maso, protože byl nemocný na žaludek a nesnášel ryby a postní jídla. Vyhýbal se velkým shromážděním, nejraději býval zcela sám. Měl chorobný strach z koček, nesnášel jejich mňoukání a měl strach z bouřky. Při ní se schovával do dutého oltáře s ostatky svatých. Jako neurotik tak trpěl řadou fobií a paranoiou. Věřil, že ho někdo chce neustále otrávit, a tak se nechával při hostinách pověsit nohama vzhůru, aby prý lépe dávil. Zemřel v pouhých 34 letech podobně jako jeho matka na tuberkulózu v roce 1305. 

Václav III, zavražděn v Olomouci 1306